Jak vybrat ten správný procesor pro Váš počítač?
Přemýšlíte o koupi nového Procesoru a nevíte si rady, který je pro Vás ten pravý? Nechte se inspirovat našim průvodcem, ve kterém se dozvíte užitečné informace a rady před koupí.Základní rozdělení:
Kancelářské
Pokud hledáte procesor, který vám umožní sledovat videa, procházet web či provádět základní úlohy, jako úpravy v textovém editoru, nebo základní práce s tabulkami, pak by mohl být základní čip se dvěma nebo čtyřmi jádry právě to, co potřebujete. V této kategorii se nabízí například procesory AMD Ryzen 3 a AMD Athlon , nebo konkurenční Intel Pentium, Intel Celeron a výkonnější Core i3.
Herní
Jestli vás primárně zajímá vysoký výkon při hraní her, měli byste se zaměřit alespoň na procesory střední třídy Intel Core i5 nebo AMD Ryzen 5. Při hraní her hraje větší roli grafická karta, a proto pokud sháníte levnější variantu, je lepší zvolit tyto výše zmíněné procesory a nechat si více peněz na koupi grafické karty. Pokud nemáte omezený rozpočet, nabízí se pak dražší, ale výkonnější procesory Intel Core i7 nebo AMD Ryzen 7.
Pro nejnáročnější
Pokud často čekáte dlouhé minuty nebo hodiny, než váš současný systém vykreslí vaši 3D animaci nebo 4K video, nebo máte problémy s rozsáhlými databázemi a složitou matematikou, zvažte procesor Intel Core i9, AMD Ryzen 9 nebo AMD Threadripper . Tyto procesory nabízejí obrovské množství fyzických jader pro extrémní multitasking (např. Hraní her ve vysokém nastavení při streamování) nebo pro časově náročné výpočetní úlohy.
Serverové
Serverové procesory poskytují vysokou spolehlivost a energetickou účinnost. Když jsou tyto procesory testovány, jsou vystaveny náročným podmínkám, jako jsou vyšší teploty a vysoké výpočetní zatížení. Pokud váš procesor v počítači selže, bude celý počítač nefunkční. Na některých serverech se dvěma procesory může druhé CPU převzít funkci prvního při jeho selhání. Průměrný desktopový procesor to nedokáže. Procesory pro servery mohou mít více jader. Některé serverové procesory řady Intel® Xeon® mají až 56 jader.
Parametry
Typ CPU
Intel a AMD rozdělují většinu svých čipů do tří „dobrých, lepších a nejlepších“ kategorií, počínaje Core i3 / Ryzen 3, až po Core i5 / Ryzen 5, Core i7 / Ryzen 7 a Core i9 / Ryzen 9. Pro uživatele s omezeným rozpočtem nabízí Intel své čipy Celeron a Pentium (Pentium je o něco rychlejší), zatímco AMD má svou řadu Athlon. Na extrémní špičce najdete AMD Threadripper a Intel Core i9. Ale pro drtivou většinu uživatelů jsou tyto čipy zbytečně výkonné a taky velice drahé.
Základní procesory:
Střední třída:
Nejvýkonnější třída:
Serverové procesory:
Generace cpu
Generace CPU jsou obvykle dobrým způsobem, jak měřit výkon, přičemž novější generace s vyšším označením obvykle nabízejí vyšší výkon, lepší účinnost a lepší funkce než jejich předchůdci. Například procesory Ryzen 3000 třetí generace nabízejí mnohem lepší výkon, než jejich ekvivalenty druhé generace. U řad AMD Ryzen označuje generaci druhá, resp. první číslice za číslicí označující řadu. Například u procesoru AMD Ryzen 5 3600 označuje generaci číslice 3 (3. generace) a číslice 5 označuje řadu CPU. U procesorů Intel Core bývá označení podobné. Například u procesoru Intel Core i5-9400 označuje generaci číslice 9 (9. generace) a i5 označuje řadu CPU.
Socket
Při nákupu procesoru je důležitým faktorem kompatibilita patic. Kompatibilita soketů umožňuje rozhraní mezi základní deskou a procesorem. Při sestavování počítače se proto vždy ujistěte, že je základní deska kompatibilní s vybraným procesorem.
Integrovaná grafika
Mnoho dnešních procesorů má integrované grafické výpočetní jednotky, které jsou určeny k provádění výpočtů souvisejících s grafikou. Pokud procesor nemá integrovanou GPU, tak se musí pořídit také samostatná grafická karta, aby byl počítač schopen přenášet obraz. Pokud bude počítač používán na graficky náročný software nebo hry, pak procesor s integrovanou grafikou pravděpodobně nebude fungovat podle potřeby a bude nutné pořídit samostatnou grafickou kartu. S integrovanou GPU souvisí také grafický čip. Intel používá nejčastěji čipy Intel HD a UHD Graphics, kdežto konkurenční AMD používá čipy Radeon Vega.
Počet jader
Počet jader udává, kolik jednotlivých jader procesor obsahuje. V dřívějších dobách byly všechny procesory dodávány s jediným jádrem. Toto jedno jádro bylo odpovědné za zpracování všech dat odeslaných do procesoru. Jelikož je dnes do procesoru integrováno více jader, jsou tato jádra schopna rozdělit úlohy procesoru. Díky tomu je procesor rychlejší a efektivnější. Je však důležité si uvědomit, že pokud je software schopen využívat pouze tři z osmi jader, pak bude pět jader nevyužitých. Ne vždy proto platí, že více jader znamená větší výkon a je nutné si pořádně rozmyslet, pro jaký účel budeme procesor nejčastěji využívat.
Počet vláken
Téměř všechny moderní CPU mají více než jedno jádro. Jádra však nejsou jediné věci, které ovlivňují výkon procesoru. Vlákna v CPU jsou stejně tak důležitá. Vlákno je seřazená posloupnost pokynů, které říkají počítači, co má dělat. Multi-threading (více vláken) nebo Hyper-threading umožňuje jádru CPU pracovat na více než jednom procesu najednou. Intel toto označuje jako Hyper-Threading a AMD jako SMT (Simultaneous Multi-threading). Tímto se prakticky zdvojnásobuje množství jader v CPU, protože každé jádro dokáže zpracovat dva různé datové proudy najednou.
Cache paměť
Mezipaměť (cache) procesoru je podobná paměti počítače. Mezipaměť procesoru je malé množství velmi rychlé paměti, která se používá k dočasnému uložení dat. Díky tomu může počítač velmi rychle načíst soubory, které jsou v mezipaměti procesoru. Čím větší je cache procesoru, tím více souborů bude schopen uložit pro rychlé načtení.
TDP – Thermal Design Power
Procesory generují teplo. Specifikace TDP vysvětluje, kolik tepla bude procesor vydávat. To přímo ovlivní typ chladicího zařízení potřebného pro CPU. Pokud procesor není dodáván s chladičem, musí se dokoupit samostatný chladič. Přehřátí je primárním nebezpečím pro součásti počítače.
Frekvence CPU
Frekvence CPU, měřená v hertzích (Hz), je rychlost, na jaké procesor pracuje. V minulosti se vyšší frekvence rovnala lepšímu výkonu. Dnes už to tak nutně nemusí být. V některých případech může CPU běžící na nižší frekvenci ve skutečnosti fungovat lépe, než procesor běžící na vyšší frekvenci kvůli infrastruktuře CPU. Některé procesory umí dočasně navyšovat frekvenci pro nejvýše zatížené jádro, a proto je u nich uveden frekvenční rozsah, nikoli jen jedno číslo.